ANALÝZA: Vnímání korupce v ČR a na Slovensku

Korupce. Pojem, jehož užívání se v politickém boji zejména před volbami často vystupňuje. Kandidáti napříč politickým spektrem se vzájemně označují za „symboly korupce“, v horším případě je poté veřejnost konfrontována s tvrzeními typu „kradou úplně všichni“ nebo „republika je rozkradená“. Pro komplexnější vhled do stavu boje s korupcí na území České republiky a Slovenska je nicméně užitečné podívat se na konkrétní a ověřitelná data.

„Korupce je pro všechny společnosti na světě zásadní výzvou. Jako potenciální katalyzátor kriminálního jednání je bezpečnostním rizikem, zároveň zpomaluje ekonomický růst vytvářením nejistoty v podnikatelské sféře. Ačkoliv se míra a povaha korupce v jednotlivých zemích Evropské unie liší, korupce unii poškozuje jako celek snižováním úrovně investic, narušováním spravedlivého fungování vnitřního trhu a snižováním objemu veřejných prostředků.“

Těmito slovy začíná úvodní předmluva k výzkumu veřejného mínění o korupci v rámci členských zemí Evropské unie. Série výzkumů nesoucí název Eurobarometr, které si průběžně a opakovaně nechává zpracovávat Evropská komise, v několika kapitolách představuje a analyzuje postoje veřejnosti vůči korupci – jejímu rozsahu, vývoji, rozložení v rámci jednotlivých vrstev společnosti nebo snaze jí zabránit. Samostatná kapitola výzkumu se poté věnuje úplatkářství jako jedné z možných podob korupce.

Poslední ročník výzkumu, realizovaný na podzim loňského roku, ukazuje, že se ve vnímání korupce Česká republika i Slovensko stále pohybují pod průměrem zemí evropské osmadvacítky.

Podle mínění veřejnosti je u nás korupce velmi rozšířená, nedostatečně řešena a postihována, zároveň se značná část společnosti vůči korupci nevymezuje a považuje ji za „někdy přijatelný“ způsob jednání (viz grafika č. 1). V případě prokázání laskavosti poté podíl respondentů v České republice považujících takové jednání za „někdy přijatelné“ přesahuje 40 %, na Slovensku je tento podíl dokonce nadpoloviční (53 %).

Podle výzkumu zhruba také jeden z osmi Evropanů zná osobně někoho, kdo někdy vzal úplatek. Tento údaj se od posledního ročníku průzkumu v roce 2015 v podstatě nezměnil. V České republice a na Slovensku nepřímou zkušenost s úplatkářstvím potvrdilo více než 20 procent respondentů, což obě země řadí mezi pět zemí s nejvyšší mírou kladných odpovědí.

Grafy_eurobarometr_EDIT

Grafika č. 1: Vybrané výsledky veřejného mínění o korupci v zemích EU

 

Podobně si Česko i Slovensko vede i v dalším výzkumu Evropské komise o korupci, který místo veřejnosti zkoumá postoje zástupců podnikatelské sféry (grafika č. 2). I v tomto výzkumu mezi českými a slovenskými podniky převažuje přesvědčení o vysoké míře korupce v zemi a neschopnosti veřejné správy s korupcí účinně bojovat.

GRAFY_Eurobarometr_podniky_EDIT

Grafika č. 2: Vybrané výsledky mínění podnikatelské sféry o korupci v zemích EU

 

Je nutné podotknout, že výzkumy vnímání korupce nemusí poskytovat úplně přesný obrázek o stavu korupce v zemi. Toho si ve své zprávě o vnímání korupce všímá i Jaromír Mazák, vyučující na Katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Velký problém výzkumů percepce korupce spočívá ve zkreslení, které může působit mediální pozornost. Není těžké si představit, že lepší práce vyšetřovatelů a státních zástupců ústící v odhalení a vyšetření korupčních kauz může vzbudit v lidech pocit, že problém korupce se zhoršuje, přestože vyšetřené kauzy mohou spíše naznačovat, že se situace zlepšuje. Interpretovat míru vnímané korupce jako indikátor korupce skutečné je proto zpravidla obtížné. Nicméně i nerealistická percepce korupce může mít dopad na důvěru ve společnost, volební chování a další významné aspekty demokracie,“ konstatuje Mazák.

Informace o vnímání korupce tedy nemusí být naprosto relevantní ve vztahu k jejímu skutečnému stavu. I tak ale z dostupných dat vyplývá, že je korupce jak v Česku, tak na Slovensku přinejmenším považována za stále velmi aktuální a závažný problém.

Dodejme poté, že tomu tak je nejen ve zkoumaném uvažování veřejnosti nebo podniků, ale i v hodnocení mezinárodních žebříčků specializujících se na oblast korupce.

V hledáčku mezinárodních indexů

Nezisková organizace Transparency International v posledním ročníku svého Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index 2017) řadí Českou republiku na 42. místo, Slovensko poté na 52. příčku z celkového počtu 180 zkoumaných zemí. Ačkoliv se index České republiky v uplynulých letech zlepšuje a index Slovenska stagnuje, obě země stále zaostávají za průměrným „korupčním“ skóre zemí Evropské unie. Index vnímání korupce za „relevantní indikátor stavu boje s korupcí“ označuje ve svém akčním plánu i Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí.

Podle dalšího z mezinárodních ukazatelů, Globálního indexu konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra, je korupce jednou z největších překážek podnikání v obou zemích. Zatímco v Česku korupce figuruje na pátém místě žebříčku nejproblematičtějších aspektů podnikání (před ní figurují daňové regulace, neefektivnost veřejné správy, komplikovanost systému daňových sazeb a nestabilita legislativy), na Slovensku korupce představuje dokonce vůbec nejproblematičtější aspekt podnikání.

Úplatkářství poté představuje jeden z nejpalčivějších druhů korupčního jednání.  Podle Mezinárodního měnového fondu, Světové banky i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se celková výše každoročně převzatých úplatků pohybuje mezi jedním až dvěma biliony dolarů. Tzv. nepřímé náklady korupce na světovou ekonomiku jsou poté ještě mnohem vyšší, jelikož korupce odrazuje jednotlivce i organizace od řádného placení daní, čímž dále snižuje objem veřejných prostředků.

Jak na korupci

Způsobů, jak s korupcí bojovat, v lepším případě jí dokonce předcházet, je celá řada. Mezinárodní organizace jako OSN, Transparency International nebo OECD na svých webových stránkách volně poskytují k dispozici materiály, které význam fungování organizací a doporučený přístup k boji s korupcí popisují v dílčích krocích a na několika úrovních.

Jedním z nejzásadnějších aspektů boje s korupcí je přitom i nastavení adekvátního systému řízení v organizacích, díky kterému budou v rámci svých procesů schopny korupci účinně předcházet, případně ji odhalovat a reagovat na ni. Právě již zmiňovaná Úmluva OSN proti korupci např. předpokládá, že zástupci soukromého sektoru budou v boji s korupcí sehrávat aktivní roli.

„Každý stát, smluvní strana přijme v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva opatření k předcházení korupci, zahrnující soukromý sektor, ke zvýšení standardů účetnictví a auditu v soukromém sektoru, a tam, kde to bude vhodné, k umožnění účinných, přiměřených a odrazujících trestů v občanskoprávním, správním nebo trestním řízení při nevyhovění takovým opatřením,“ uvádí úmluva.

Mezi opatření k dosažení svých cílů úmluva přitom řadí i „prosazování tvorby standardů a vývoje procedur určených k ochraně integrity relevantních soukromých subjektů, včetně pravidel chování v zájmu správného, čestného a náležitého výkonu obchodních aktivit a všech relevantních profesí a předcházení konfliktu zájmu, a podpory používání správných obchodních praktik mezi podniky a ve smluvních vztazích podniků a státu.“

Význam interních systémů řízení poté vyzdvihuje i Akční plán boje s korupcí Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí.

„V soukromém, ale i veřejném sektoru vzrůstá v souvislosti s novelou zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů nebo se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami význam tzv. compliance programů.“

Jak jsme již psali v předchozích článcích, důležitými materiály pro správné nastavení systémů řízení mohou být mezinárodně uznávané normy ISO 19600 a ISO 37001. První z norem, ISO 19600, byla poprvé publikována na konci roku 2014, a zohledňuje především compliance jako součást jakéhokoliv systému řízení. O necelé dva roky později byla poté publikována norma ISO 37001, která se v rámci systémů řízení zaměřuje specificky na boj s úplatkářstvím.

S implementací obou norem umí naše společnost velmi efektivně pomoci, více zde.   

Zpět na výpis

NOVĚ jsme pro Vás připravili dotazník sebehodnocení protikorupční připravenosti Vaší organizace dle ISO 37001. Již za 5 minut budete mít základní představu, jak si stojíte.

Vyplnit dotazník