/ Řízení rizik v obchodním styku

Případ Liglass Trading aneb proč prověřovat dodavatele

Česká společnost LIGLASS TRADING CZ, s.r.o. zvítězila v Kyrgyzstánu ve veřejné soutěži na stavbu několika hydroelektráren v celkovém objemu necelých 12 miliard korun. Nevíme, co všechno o přidělení této obří zakázky neznámé české společnosti rozhodovalo. Nevíme ani, zda a jak si jí kyrgyzský stát prověřil. Nicméně firma samotná, její historie a chování v poslední době rozhodně vzbuzují značné pochybnosti.

Na tomto místě zcela pomiňme, kdo a jak se za společnost přimlouval. Zaměřme se jen na do očí bijící podezřelá fakta a podivnosti celého příběhu a z toho vyplývající rizika. Mnoho z nich přitom bylo možno zjistit bez velkého úsilí ve veřejných zdrojích.

Předně jde o velikost a historii samotné společnosti – malé „eseróčko“ zařazené v kategorii zaměstnanců do pěti, jenž za poslední dva roky nezveřejnilo účetní závěrky. V posledním dostupném roce 2014 společnost vykázala ztrátu převyšující milion korun při tržbách 345 tisíc korun. Zjevně tedy nicotná podnikatelská činnost s naprosto nicotnými hospodářskými výsledky, vše bez relevantní a transparentní historie. Firma se dříve zaměřovala na oblast sklářství, v současné době má v obchodním rejstříku zapsány toliko všeobjímající a nicneříkající výrobu, obchod a služby a pronájem nemovitostí. O energetice ani zmínka. Sídlo má dodnes v polorozpadlém areálu bývalých skláren na severočeském venkově.

Společnost na svém webu nepravdivě uváděla své předchozí reference z výstavby hydroelektráren. Ty kvapně odstranila až po jejich zpochybnění šťouravými novináři. Její zástupci v současnosti vše obhajují s tím, že se v jejím případě jedná o manažerskou firmu, která bude projekt pouze řídit a koordinovat. Navíc, že se údajně nejedná pouze o ní, ale celou skupinu společností pod vedením jediného vlastníka Michaela Smelíka. Ty ostatní subjekty prý vším potřebným, včetně příslušných referencí a zkušeností, disponují.

Právě Smelík byl však donedávna vlastníkem jiné sesterské společnosti ze „skupiny“, LIGLASS, a.s. Tu přivedl do insolvence s dluhy zhruba 170 milionů korun a následně převedl na svého bratra.

Firma rovněž úzkostlivě tají údajné investory celého projektu. A v neposlední řadě – existují u ní vazby z minulosti, které vedou k problematickým solárním projektům v čele s reputačně rizikovou osobou Iva Rittiga.

Obzvláště při takto velkých a dlouhodobých kontraktech je přitom, víc než kdy jindy, určitě namístě, předem provést hloubkovou prověrku vybraného dodavatele. Zaměřit se zejména na jeho historii, reference, relevantní hospodářské výsledky, transparentnost, celkovou reputaci a vlastnické vztahy. Zájmu nesmí uniknout samozřejmě žádná z klíčových osob, které firmu reprezentují nebo přímo či nepřímo ovládají.

Žádoucí je to zejména z důvodu, aby se touto cestou potvrdila určitá vyšší míra schopnosti a připravenosti obchodních partnerů plně dostát svým závazkům. A tím minimalizovat budoucí nepříjemná překvapení. Například, že se u rozdělaného projektu nezadrhne jeho financování, dodavatel či jeho vlastník neskončí v insolvenci nebo neoborná realizace nezpůsobí vážnou havárii, která může ohrozit životy nebo nenávratně poškodit životní prostředí.

V rámci řádné správy svěřených hodnot každého zodpovědného podnikání je vždy bezpodmínečně nutné takováto potenciální rizika umět kvalifikovaně řídit. Bez jejich identifikace ovšem o řízení mluvit nelze. V dané situaci je to (naštěstí) záležitost kompetentních kyrgyzských úřadů. Případ však může dokonale posloužit jako učebnicový příklad, proč prověřovat dodavatele.

 

Zpět na výpis

NOVĚ jsme pro Vás připravili dotazník sebehodnocení protikorupční připravenosti Vaší organizace dle ISO 37001. Již za 5 minut budete mít základní představu, jak si stojíte.

Vyplnit dotazník