/ Trestní odpovědnost právnických osob

Firmy se brání trestní odpovědnosti právnických osob

Mnoho firem stále vnímá přijetí opatření k předcházení trestnímu stíhání, jak je definováno zákonem, pouze jako další regulaci, ne jako způsob, jak jim pomoci.

Téměř rok po zavedení nového zákona o trestní odpovědnosti právnických osob na Slovensku se společnosti stále nezměnily v přístupu k přijetí preventivních opatření, které by je měly ochránit před potenciálním vyšetřováním či stíháním. Podle účastníků konference European Compliance Forum 2017, kterou pořádá poradenská společnost Screening Solutions a advokátní kancelář Ružička Csekes, stále preventivní opatření vnímají jako regulaci a ne přirozené chování, které jim pomůže rozvíjet se. 

"Drobní podnikatelé to považují za administrativní zátěž," řekl Ján Palenčár, předseda Národního svazu realitních kanceláří na Slovensku a místopředseda Slovenského živnostenského zväzu, sdružení zastupujícího živnostníky a řemeslníky.

Povědomí se zlepšuje, ale jen mírně

Průzkum provedený firmou Screening Solutions v červenci a srpnu 2016 ukázal, že pouze 38% respondentů provedlo nebo plánovalo přijmout opatření týkající se zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

Navíc pouze 6% respondentů uvedlo, že zákon je pro ně prospěšný, zatímco 21% tvrdí, že nevidí žádný přínos.

Petr Moroz, vedoucí Partner společnosti Screening Solutions uvedl, že ačkoli více společností si je vědomo změn a sankcí vyplývajících z nového zákona, stále existuje mnoho těch, kteří se domnívají, že nemusí přijímat tzv. Programy dodržování předpisů (Compliance programy), tj. vnitřní předpisy, zabývající se dozorem nad dodržováním právních předpisů, které by měly zmírnit případné dopady a škody.

Dodal, že až do doby, než bude jejich společnost podle nového zákona potrestána, si myslí, že se jich změny netýkají.

"Je rozdíl mezi vnímáním těchto programů jako předpisů a pravidel nebo jako součástí firemní kultury," řekl Moroz pro The Slovak Spectator.

Firmy vnímají pravidla jako zátěž

Zástupci firem však tvrdí, že pravidla vyplývající ze zákona o trestní odpovědnosti právnických osob komplikují jejich podnikání.

Abychom porozuměli většině legislativy, kterou musí společnosti dodržovat, je nutné mít k dispozici tým lidí, kteří by se s nimi mohli vypořádat, řekl Vladimír Slezák, šéf slovenské pobočky společnosti Siemens.

"Potřebují najít způsoby, jak podnikat," řekl Slezák během diskuse.

László Ivan, generální ředitel dopravního podniku Arriva Slovakia, také říká, že kvůli rostoucímu počtu pravidel firma musí vynaložit větší úsilí na to, aby své podnikání udržela, namísto toho, aby se snažila najít způsoby, jak pomoci společnosti růst.

"Je důležité hledat rovnováhu mezi fungováním společnosti a dodržováním pravidel," řekl a dodal, že je třeba pracovat s lidmi a umožnit jim pochopit práci, kterou dělají.

Problémem je, že řada lidí považuje předpisy za dodatečné náklady, tvrdí Tomáš Zaťko, generální ředitel IT společnosti Citatelo. Bylo by však lepší, kdyby to vnímali jako nějakou přidanou hodnotu.

Mnoho společností pouze formálně chce splnit podmínky stanovené nařízením, aby se vyhnuly sankcím, dodal Zaťko.

Povinnost nebo vůle?

Pro firmy je však důležité, aby si skutečně uvědomily, že opatření přijatá jako součást programů dodržování předpisů jsou přirozenou součástí jejich podnikání, řekl Moroz a vysvětlil, že pokud budeme přijímat pravidla, aniž bychom jim věřili, nebudou mít účinek.

Podle jeho názoru je důležité, jak zástupci společnosti dají najevo svou ochotu jednat odpovědně ve společnosti. Existuje rozdíl v tom, kdy vrcholový management na jedné straně propouští zaměstnance s argumentem, že je nutné ušetřit finanční prostředky, ale na druhé straně si kupuje drahý majetek a poskytuje štědré odstupné svým odstupujícím členům, řekl Moroz.

Další problém nastává, když firmy předstírají, že jednají odpovědně a dodržují compliance pravidla navenek, ale za zavřenými dveřmi neváhají využít korupčních praktik, aby získali zakázku za každou cenu.

"To skutečně ovlivňuje podnikovou kulturu," zdůraznil Moroz.

Proto je třeba skutečně rozhodnout, jaký by měl být cíl společnosti a jak chce společnost podnikat.

"Ačkoli programy dodržování předpisů nás mohou určitým způsobem omezit, protože pravděpodobně nebudeme schopni vyhrát některé zakázky, naše tržní hodnota se bude i nadále zvyšovat, protože hrozba poškození reputace bude nízká," dodal.

Nejen velké firmy

Palenčár se domnívá, že situace je u menších podniků odlišná. Vzhledem k tomu, že zaměstnávají omezený počet pracovníků, je snazší kontrolovat a zabraňovat jim v páchání trestných činů, i když v některých odvětvích mohou existovat výjimky. Přiznal, že jen malá část malých a středních firem dosud přijala compliance program.

Moroz nicméně říká, že je důležité, aby nejen velké společnosti, ale také menší podniky přijaly compliance programy s cílem chránit jejich podnikání.

Jednou z běžných chyb je, že společnosti a zejména pak jejich personální oddělení neověřují uchazeče o zaměstnání.

"Lidé v oblasti lidských zdrojů by měli být hlídači, rozhodovat o tom, kdo bude pracovat pro společnost," řekl Moroz.

V praxi však často nedokážou kontrolovat historii svých budoucích zaměstnanců a zkušenosti jejich bývalých zaměstnavatelů s těmito osobami, s argumentem, že nejsou policisty. Moroz však zdůraznil, že je důležité vědět co nejvíce o lidech, kteří společnost zastupují a přichází do styku s obchodním tajemnstvím.

"Jsme velmi citliví na naše soukromé záležitosti, ale nepociťujeme to zdaleka tak když se jedná o našeho zaměstnavatele," dodal Moroz.

Střet firemních kultur

V tomto ohledu jsou západní země mnohem dále než Česko či Slovensko, ačkoli se situace postupně zlepšuje ve srovnání například s 90. lety, připustil Moroz.

"Existuje však rozdíl - zda byla společnost založena v našich podmínkách a poté zažila vstup zahraničního investora, nebo zahraniční investor založí zcela novou dceřinou společnost," uvedl.

Vnímání významu compliance programů bude v posledně uvedeném případě jistě lepší, neboť v původní lokální firmě existuje jisté určitá kultura a dodržují se určité zvyky. Proto je mnohem obtížnější zaměstnance naučit, že některé věci jsou neakceptovatelné, nebo je třeba je dělat jinak.

Statistiky ukazují, že největší problémy se vyskytují u úspěšných malých rodinných firem, které získaly zahraniční investoři, kteří ponechají stávající management, ale nezmění jeho myšlení o podnikání.

Často se stává, že tyto firmy jsou později vytunelovány, řekl Moroz.

K vyřešení tohoto problému je třeba ukázat původnímu managementu, jak vedení společnosti pracuje v zahraničí, a naučit je více o vlastní kultuře podnikání, říká.

Laszlo Ivan souhlasí a zdůrazňuje, že není důležité, abychom něco udělali, ale že chceme něco udělat. Je také nutné plně vysvětlit procesy zaměstnancům společnosti.

"Lidé potřebují vidět výsledky své práce a pochopit, proč a proč to dělají," uzavřel Ivan.

 

Autor: Radka Minarechová, The Slovak Spectator

Původní článek: https://spectator.sme.sk/c/20553542/companies-resist-criminal-liability-law.html

Zpět na výpis